MUŽSKÉ KRUHY

Zažijte sílu mužského kruhu, inspiraci, soucit a sdílení. Nahlédněte do hlubin své duše v 3-dílné sérii mužských setkání.

  Tato ucelená série setkání je určena mužům, kteří v sobě cítí tendenci  začít život podle svého vlastního zadání a kteří se aktivně snaží najít své autentické místo ve světě. Mužům, kteří zkoumají zákoutí vlastní psychiky a usilují o její celistvost. Je zároveň otevřená i těm, kteří jsou zvědaví, neboť i to může být cesta. Jednotlivé části jsou koncipovány chronologicky, od rozvoje osobnosti po dovednosti určené pro zrání trvale udržitelné komunity a společnosti. Každé setkání je doplněno programem, ve kterém si účastníci osvojí základy, muzikoterapie, psychologie, cvičení pro zdraví a meditace.  

1. Moje „místo“- Jaké je mé autentické „místo“ ve světě? Naplňuji v životě své opravdové potřeby? Co je mým pravým a jedinečným úkolem? Jak to celé souvisí s mým okolím? Na tyto klíčové otázky si odpovíme v úvodním setkání s názvem Moje „místo“. Součástí programu je obřad potní chýše, bubnování a výuka základů hry na didgeridoo.

2. Cesta k celistvosti - Jaké jsou mé přirozené vnitřní zdroje? Mám k nim rovnoměrný přístup? Jak mohu pracovat s různými aspekty své psychiky, abych dosáhl celistvosti? Součástí druhého setkání je seberozvojový program 3D osobnost, aktivity podporující intuici a zpěvy manter.

3. Proměny - V jaké životní fázi se nacházím? Jaké další bych ještě mohl prožít? Které změny tyto fáze doprovází? Jaký je můj vztah ke „smrti“? Závěrečnou část doprovodí tvorba přechodových ceremonií pro další generace, Čchi-Kung - cvičení pro zdraví a výuka alikvótního zpěvu.

Počet účastníků: 6 - 15 mužů (nutná je včasná rezervace) 

Kde? Setkání proběhnou na různých lokalitách v údolí řeky Oslavy (včas upřesním konkrétním zájemcům)

Kdy? Moje „místo“ -  24.3.2018, Cesta k celistvosti - 28.4.2018, Proměny - 12.5.2018

Průvodce:  Ráďa Malý

Kontakt:  radamaly@gmail.com

               +420 737 716 168

(Rozhovor pro časopis Svět homeopatie 08/2017)

„Jsme mužové Země, jsme síla a láska. Jsme divokost jihu a klid severu, jsme světlo východu a temnota západu. Prozřetelnosti, dej, ať jsou v nás tyto síly v rovnováze. Prozřetelnosti, dbej, ať své dary předáváme dál ku prospěchu všech a všeho.  Nechť jsou naše kroky na této cestě provázeny úctou a porozuměním a ať je nám toto setkání ku pomoci.“ 

Tato prosba jedenácti mužů vzlétla v plamenech ohně do horkého letního dne a v kouři se rozptýlila do hlubokého údolí řeky Oslavy.  Jedenáct mužů různého věku, vzdělání i zaměstnání se setkalo, aby společně rokovali, po vzoru domorodých rad starších. Rozmlouvalo se o důležitosti napojení na přírodu při plnění úkolů jednotlivých životních fází a o nezbytnosti návratu ceremonií podpírajících přechod z jedné životní fáze do druhé. Po rokování následoval obřad potní chýše a po něm závěrečné bubnování.

Radku proč jsi svolal toto mužské rokování?

 Sdílet prostor s muži, kteří své okolí nevnímají jako kořist, ale jako dar, je pro mě nezbytně nutné. Proto jsem svolal muže z mého okolí, abychom vytvořili energetickou platformu pro určitou formu léčení. 

O jaký druh léčení se jedná?

Zdravý vývoj jedince je klíčový pro zdraví společenství a ekosystému vůbec. Je to základ holistického přístupu k uzdravování. Dává mi to logiku začít od základu, pečovat s úctou, respektem a láskou o sebe a své děti. Jsem přesvědčen o tom, že se oni pak budou stejně chovat k nám i přírodě.

V čem jsou přechodové obřady, podle tebe tak důležité?

Myslím si, že mohou urychlit proces zrání člověka. V domorodých komunitách po celém světě, kde jsou tyto ceremonie běžné, jsou v převaze muži s vizí, opravdovým pocitem napojení na okolní svět, již ve věku okolo 20-ti let. U nás, a to mám i ze své vlastní zkušenosti, k takové iniciaci dochází v lepším případě mezi 30. a 40. rokem. V horším případě, který je bohužel častější, vývoj ustrne v adolescentní fázi po celý život. Proto tolik patologických jevů ve společnosti. Lidé by se rádi dostali dál ve svém vývoji, ale není zde skupina opravdových starších, která by, jak říká Bill Plotkin: „Vhodila ten správný zárodečný krystal.“  Pak dochází k určité sebeiniciaci, která často využívá průvodců, jako jsou heroin, adrenalin nebo testosteron. Je to dosti smutný příběh.

Jak by měla podle tebe vypadat taková přechodová ceremonie?

Zásadní je uvědomit si, ve které životní fázi se právě muž a jeho děti nacházejí, což je nezbytnou podmínkou pro načasování přechodové ceremonie.  Pak mít okolo sebe společenství, které bude ochotné participovat. Důležitá je i příprava, symbolika, obřadnost a vhodné místo či náležitá hudba. Jedná se vlastně o pohřeb i zrození zároveň, v tomto duchu by se měl ubírat formální rámec celé události. Dále pak jasné rozdělení úkolů a kdo ceremonii povede. Vše laskavě a citlivě. Doporučuji také omezit alkohol na minimum.

Proč jen mužové?

Nijak zvlášť se nezabývám faktem, že jsem nepřizval i oduševnělé ženy. Na ně jistě v ten správný okamžik taky dojde. Teď tu stojí 11 mužů společně s Billem Plotkinem před velkou výzvou. Budeme dbát o duševní a duchovní rozvoj nás i našich dětí a staneme se první masivnější vlnou stařešinů? Osobně si myslím, že by nebylo k našim předkům zdvořilé neodrazit se od základů, které nám vybudovali. Třebaže většinou nesplňují parametry naslouchajícího, spíše upozaďujícího se, respektujícího a moudrého stařešiny, je nutné jim projevit úctu a dík za jejich vklad. Bez nich bychom tu nestáli a neměli možnost podílet se na změně duševního „klimatu“. Naše děti se budou muset postavit čelem zcela novým výzvám. Na nás je dbát na jejich zrání, pečovat o jejich intuici, být bdělý při jejich přechodu do dospělosti a umožnit jim najít své pravé místo. Pak tyto výzvy přijmou jako dar, ne jako trest.

  Mluvíš o úkolech, které máme v jednotlivých fázích života, o jaké úkoly se jedná?

Vycházím z vývojového konceptu „Kola“ amerického psychologa Billa Plotkina, který ho poprvé představil ve své knize Příroda a lidská duše. Je mi zde blízké napojení ontogenetického vývoje na přírodu, denní a roční cykly a souzním i s poetičností a symbolikou, kterou v knize užívá. Velmi podrobně zde popisuje úkoly a dary jednotlivých fází života, který označuje za dušestředný  nebo ekocentrický a konfrontuje je s vývojem, kde k naplnění nedochází, takový vývoj pak označuje za egocentrický. Konkrétní formy přechodových ceremonií tam však člověk nenajde. To už je na nás.

Kde brát inspiraci pro tvorbu těchto obřadů?

Zkusím začít trochu zeširoka. Je to pár roků zpět, co jsem se dozvěděl, jakou funkci přiřadili vědci slepému střevu. Jde podle nich o jakýsi úkryt tělu prospěšných bakterií při průjmových onemocněních. Díky tomu se zažívací trakt vrací brzy do původního stavu.  Stejně tak cítím vědění zbytků domorodých kultur a tradic, které sice postupně zanikají, ale uchovaly pro nás životně důležité informace, které nám pomohou vrátit Zemi potřebnou rovnováhu. V poslední době hojně odkrývají různá životní moudra a mezi nimi i určitou inspiraci pro utváření přechodových ceremonií. Těším se na tvůrčí proces podpořený takovou silou.

Co bylo výstupem vašeho setkání?

Rozhodli jsme se pokud možno pravidelně scházet a postupně vytvářet jednotlivé obřady pro naše děti i sebe samotné. Vytvořil se tak i okruh mužů, které mohu přizvat k takovému druhu obřadu, pakliže rozpoznám určité přechodové tendence u mých dětí nebo mě samotného. Úžasný pocit mít takovou možnost.